Rychlé šipky čarují: První den v televizi

První natáčecí den v televizním studiu nastal a děvčata byla zdravě nervózní. Tedy snad kromě Jindry, která potají vykouřila tři cigarety LM (starší generací přezdívané jako lidové milice). Na dotaz od čeho tak nevábně páchne, odpověděla, že za to může smogová situace ve městě. Tenkrát tuto nekamarádskou lež ještě děvčata neodhalila, a tak den pokračoval v poklidu dál, bez mráčku na nebi.

Večer byla děvčata dopravena velkou černou dodávkou do studia. Vedoucí pořadu byla postarší dáma s výrazným make-upem a  extrémně dlouhými nehty. V její levé ruce se natrvalo usídlila špička s cigaretou. Vyfukovaný dým přispíval k celkové atmosféře studia, protože vytvářel na pozadí vysílací plochy tajemně magické obrazce.

Děvčata byla v maskérně upravena k nepoznání. Maruška vypadala jako kněžka bohyně ISIS, Jarku zdobil klobouček s modelem planetárního systému, který kdysi vycházel na pokračování v časopisu ABC mladých techniků a přírodovědců. Mirka dostala dlouhý kónický klobouk a šarlatový hábit pošitý magickými znameními, takže vypadala jako nebohá paní Perchta. Jindra protestovala při použití ne zrovna přírodní kosmetiky a úbor podobající se malé mořské víle jí také moc nenadchnul. Zvlášť svršek oděvu jí rozladil. Ten se skládal pouze z podprsenky, jež byla tvořena malými mušlemi, které sotva stačily zakrýt bradavky. Na rozdíl od Jindry se Romana na svůj outfit, připomínající Janu Bouškovou v době jejího rozpuku, nezlobila. Vypracované svaly jí natřeli olejem, a široký hrudník byl ukryt v uplém tílku s velkým zlatým S. Produkci se líbila i její čelenka, akorát nápis SSSR na ní přelepili pentagramem.

Děvčata dostala i pracovní jména. Mirka měla vystupovat pod jménem Bonduella, z Jarky se stala Lyra. Z Jindry nejdříve chtěli udělat Jasmínu, ale vzrůstající popularita seriálu Hry o trůny štáb inspiroval ke jménu Cersei. Na Romanu připadlo jméno Ramba a Marušku nazvali drobet provařeně Nefertari.

Natáčení se rozjelo. Dívky vůbec nevnímaly přítomnost kamer a do svých rolí se doslova vžily. Jako první vystoupila samozřejmě Mirka – tedy Bonduella. Její vystoupení vypadalo následovně:

„Milé divačky, jsem tu dnes jen pro vás a moje karty všechno vědí. Tam je ukryta vaše budoucnost, váš osud. Volejte číslo tajemné Bonduelly 0609 666 666. Trápí vás něco? Chcete udělat životní rozhodnutí ve smyslu, že vykopnete manžela z baráku? Hledáte novou lásku a toužíte po dívčí náruči? Líbí se vám kolegyně v práci a nevíte, zdali jí máte oslovit? Nebojte se a zavolejte na číslo 0609 666 666. Moje karty ví vše. Aaa pozor, už tu máme první volající. Haló, tady Bonduella. Koho mám na telefonku?“

Ze studia se ozvalo zachrčení a říhnutí: „….eeeeeeeeee eště jedno pivo a frťana…“ Mirka se ještě jednou slušně optala, koho má na drátě, na což jí hrubý hlas odchrchlal: „Toóoonda Mařas, jááá chci vě-dět, kdy é si ja-ko jáá e ko-ne-čně  zapíchám. Rozu-rozumíš?“

Mirka zrudla a nepříliš padnoucí klobouk jí spadl do čela. Zaječela do éteru: „Ty nikdy, ty tupé ožralé maskulinní prase.“

Šéfové Brigitě vypadla zděšením cigareta ze špičky a plamének se začal zakusovat do perského koberce ve studiu.

„Jak tooo voeee, si to pla-tím, ne? Tak řekníí tééď,“ nesouhlasil mužský hlas na opačné straně drátu.

Brigita dala pokyn technikovi, ať hovor, který odčerpal volajícímu klientovi úctyhodných 176 korun, odpojí. Mirka se mezitím dala do pohody. Uklidnil jí pohled na portrét velkého VZORU, který si dala jako poslední kartu svého věšteckého balíčku.

Další telefonát zněl následovně: „Dobrý den, tady Anička, ročník 1935. Mě by zajímalo, jestli vyhraji ve Sportce. Sázím už celý život, na čísla data narození mého teď už nebožtíka manžela Františka.“

„Dobrá, tedy zamícháme karty,“ rozradostněně začala pracovat Mirka, když trikem karetního hráče oddělila z balíčku kartu velkého vzoru.

„Víte, já sem teď koupila sadu hrnců pro vnoučata a taky tu výhřevnou deku. Vnoučátka by chtěly nějaké ty tablety, já jich beru hromadu, mám potíže s kyčlema, ale prý to je nějaký ten počítač, tak mi to vyprávěla malá Esterka. Ona už chodí do první třídy, je opravdu vážně šikovná.“

Mirka už chtěla vyložit karty, ale paní pokračovala: „Zeťák by chtěl taky nové auto, že ta škodovka už špatně jezdí. On je teď bez práce. Byl zedníkem, ale on je šikovný a tak založil si firmu, jenže ta zkrachovala, tak je teď jako doma, tak to táhne Máňa sama, tak bych jim ráda pomohla, už jsem vybrala jednu vkladní knížku. Myslíte mladá paní, že teda vyhraju?“

Paní Brigita si mnula ruce, na taxametru vyskákalo 1025 korun. Zato Mirce bylo starší paní líto. Věděla že, s kartami jí příliš nepomůže, a tak se snažila hovor, co nejdříve ukončit. Ale ani karty moc nepomohly. Vyšel kulový spodek, což Mirka okomentovala slovy, že přestože vyšel spodek kulový, to neznamená, že nic nebude mít. Paní jí ještě povyprávěla o tom, že prodali chatu na Sázavě, a že se letos moc nepovedla angreštová marmeláda. Mirka jí poradila, ať místo na čísla manžela vsadí na čísla data narození její matky a hovor s upovídanou paní ukončila.

Pak přišel opět na řadu monolog: „ Milé divačky, jsem tu jen pro vás, já a moje karty, co všechno vědí. Tam je ukryta vaše budoucnost, váš osud. Volejte číslo tajemné Bonduelly 0609 666 666. Trápí vás něco, chcete udělat životní rozhodnutí ve smyslu, že vykopnete manžela z baráku? Hledáte novou lásku a toužíte po dívčí náruči? Líbí se vám kolegyně v práci a nevíte, zdali jí máte oslovit? Nebojte se a zavolejte na číslo 0609 666 666. Moje karty ví vše. Ještě tu máme šikovnou paní Jarku, eee Lyru, a ta vám vyloží planety. Nebo máte problémy se zdravím? Zeptejte se silné Ramby. Můj čas pomalu končí, dáme tedy prostor další kolegyni. Své žezlo předávám naší hvězdné odbornici, astrálně svůdné Lyře.

Před kamery nakráčela Jarka s roztočenou planetární soustavou na hlavě, mile se usmála do kamery číslo 6 a začala: „Hvězdy ví vše. Co je psáno ve hvězdách je přadlem osudu. Jste ve znamení panny, nebo jste životně vyvážená Váha?“ reprodukovala Jarka naučený text. „Hvězdy nelžou, neváhejte a zavolejte. Nebojte se nahlédnout do hvězdných drah našich souputníků. Moje číslo je 0609 666 314.“ Telefonát na sebe nenechal dlouho čekat. Volala Jaroslava, 46 let, po rozvodu, s dotazem, zdali jí hvězdy přiřknou ještě nějakého partnera. Lyra po obdržení informace o přesném datu narození začala počítat. Konstelace se neustále měnily, až nakonec definitivní verdikt zněl, že nikoliv, ale že kolem je spousta dalších stejně opuštěných žen a hvězdy prý vztahu se ženou přejí. V zákulisí Mirka Jarce zatleskala a v jejích očích hrály veselé plamínky. Konečně výdělek, a osvěta s ním jde ruku v ruce. Druhý telefonát však znamenal těžký úder na solar. Zněl takto:

„Dobrý den, tady Docent Bedřich Levoruký, kandidát věd. Tak prvně, mladá paní, sundejte si z hlavy to Pluto. Jak dobře víme, dokonce ze zpráv České televize, Pluto bylo vyřazeno ze seznamu planet na mezinárodní astronomické konferenci konané v Praze již v roce 2006. Za druhé, vysvětlete mi a matematicky odvoďte, jak může mít postavení planet vliv na nepřesně definované lidské vlastnosti. Za třetí, ty vaše pozice planet neodpovídají realitě. Dráhy jsem propočítal a máte to špatně, protože nezahrnujete vliv obecné relativity! Za čtv…“ Tak čtvrtý dotaz pana docenta už v éteru nezazněl.

„Ten sem volá pořád,“ procedila Brigita k blednoucí Jarce a počala si připalovat další cigaretu. „Toho se holka neboj, občas sem nějakej magor zavolá. Takový ale vypojujeme, protože by mohlo nějakou tu nánu (rozuměj zákaznici) napadnout, že na těch jejich řečech něco je.“ Labužnicky potáhla z cigarety a popel odklepla do křišťálového popelníku ve tvaru lebky. Na rozdíl od Mirky Jarku profesor docela rozhodil, protože vzpomínka na zkoušku ze Základů Feminismu II u docentky Holcové byla ještě stále čerstvá. „Střídání,“ svými gesty Brigita napodobila bývalého hokejového reprezentačního lodivoda Aloise Hadamczika. Na led, tedy před kameru, byla dopravena malá mořská víla zašněrovaná do kostýmu s ploutví a rozpustile neposlušnou podprsenkou z mušliček. To se ovšem nelíbilo puritánské posluchačce Vlastě z Brna Pisárek, která tento outfit Jindře vytkla, že to není žádná krása bez závoje, ale solidní esoterický pořad. Ani kmitající kyvadélko ženu neusmířilo. Ta se dále dožadovala výměny věštkyně, a tak se do kola dostala i Maruška, protože vzhledově Vlastě připomínala nešťastně vyhozenou Jolandu. Naprosto profesionální výkonem si naše hrdinka vysloužila pozvání do moravské metropole. Volající povyprávěla, že tam má sad s meruňkami, tak že jako pro děcka, a pro starýho kořeňa ňákó tu pálenicu taky může čapnót ať i cajzli vydijó, co só moraváci za dobračiska.

Vysílací čas uběhl jako voda. Volající protelefonovali pěknou částku, a tak byla paní šéfová nadmíru spokojená. Stejně jako Major SS nabídl po vykonané exekuci členům popravčí čety cigarety ze stříbrného pouzdra s hákovým křížem, tak i Brigita otevřela pouzdro s lebkou a nabízela vědmám tabákové potěšení se slovy: „Činily jste se, zakuřte si.“ Dívky překotně odmítaly, jen Jindra váhala. Démon tabáku ji ale nakonec přece jen ovládl. Při odchodu si tam úmyslně zapomněla svojí Vuittonku. S touto výmluvou se do studia vrátila a se starou paní si ještě bafla (pak přidala ještě jednu na zastávce).

První den skvělé práce pro Šipky skončil naprostým úspěchem. Děvčata se těšila na další natáčecí den. To ovšem netušila, že je začíná obestírat něco tajemného a děsivého.

Rychlé šipky čarují: Maruška dostává nápad

Toho dne bylo pošmourno a nevlídno. Tající sníh se mísil s technickým posypem a vytvářel břečku, která se lepila na Mirčiny luxusní lakované střevíčky. Mirka to ovšem nevnímala, protože její myšlenky se zaobíraly jinou věcí, která byla také důležitá. Poslední dobou jí začala zneklidňovat finanční situace klubu. Faktury se jen množily, nájem v jejich bytě, který by skalní Foglarovci směle mohli nazvat klubovnou, byl vysoký. A pak ta jejich společná libůstka: pravidelné navštěvování obchodů a butiků. Propadla tomu už i Maruška. Dostala sice od Jindřišky pár starších outfitků, které nenosila, ale občas jí nějaký ten „must have“ kousek koupila děvčata ze společných peněz. Mirka totiž nechtěla, aby se Červenka cítila méněcenná. Nosit loňskou kolekci je prostě out a ne všechno je nadčasové. No a tak začaly finanční prostředky docházet. Hlavní téma následující schůzky, na kterou Mirka právě šla, bylo tedy jasné. Finanční situace klubu!

Po pokřiku a oficiálním zahájení schůzky Mirka přehledně načrtla finanční situaci klubu a dala pokyn ke komentářům a návrhům.

Jako první se ujala slova Jarka: „On ten feminismus poslední dobou moc nevynáší. Na přednášku Vedoucí postavení žen na konci jednadvacátého století konající se ve Slaným na nás přišlo jen 16 lidí a dva muži. Dobrovolný příspěvek činil 75 korun a dva knoflíky. A to se tam Romaně ještě ztratily punčocháče. Čtení z mé připravované knihy Tajný deník Boženy N aneb můj život s Němcem taky nic nevyneslo, a ještě to kritici zdrbli.“

„Ideologie je krásná věc děvčata, ale pokud neseženeme nějakou finanční injekci, tak budeme za chvíli muset klub rozpustit. Je Jarko pěkný, že chceme šířit osvětu, ale zároveň musíme dbát na svou nezávislost, abychom nedopadly jako náš velký VZOR. Je potřeba, aby k tomu šlapala i ta ekonomika. Po monster akci na městským stadionu jsem čekala úspěch našeho merchendasingu, ale prodalo se jen pár triček Rychlé Šipky: girl rullez a jeden kulich fuc k the male. To u stánku Luštěly a Aquababes bylo plno.“

„No jo, ale ty tam nabízeli svojí značku kalhotek a navíc k tomu rozdávali intimní kosmetiku Oriflame,“ oponovala Jarka.

„To teď není podstatné. Je třeba udělat změnu. Očekávám nějaké návrhy, nebo budu muset udělat nějaké úsporné balíčky ve formě zvednutí členských příspěvků, zpoplatnění FEM-FEMu, nebo snížení dotací na náš klubový šatník.“

„Ty seš horší než Bobiš!“ ozvala se Jindra, „pásky se mají utahovat dietou a ne tím, že nám sebereš největší radost. Zrovna vyšla nová kolekce Dyrberg-Kern a tu musím mít.“ To, že si tajně spoří na karton cigaret značky Davidoff, nahlas neřekla, protože návrat k této neřesti před ostatními úzkostlivě tajila. V salónu děvčata kouřila všechna, a tak se nechtěla vyčleňovat z kolektivu.

„Ne, ty mluv za sebe,“ štouchla Maruška rozpustile do Jindry při narážce o dietě.

„Konstruktivně holky, konstruktivně,“ napomenula rozdováděné šipky Mirka.

„Ten můj kurz Koulařkou snadno a rychle taky neměl moc úspěch, a to jsem za utržené peníze chtěla všem členkám koupit moderní cvičební úbory a dvacetikilogramové činky,“ zapojila se do diskuze sportovkyně Romana.

„Tak je třeba najít novou činnost. Ale takovou, aby začala plnit pokladničku našeho sdružení. Nebo si snad na naši činnost mám půjčit od převychovaných, kterým prosperuje e-shop s cyklistickým vybavením? Už tak nám platí značné příspěvky za členství ve Hlídce.“

„Ne, k tomu se nikdy nesnížíme,“ povstala hrdě Jarka a podívala se rozvášněné Mirce hrdě do očí.

„Já bych možná o něčem věděla,“ z nenadání se ozvala Červenka. „U nás v komunitě koluje zpráva, že naše slavná věštkyně Jolanda společně s kolegyní Morganou dostala na EZOVIZI výpověď pro nadměrné pití alkoholu v pracovní době. Prý tam teď hledají šikovná děvčata a plat je tam za dvě hodiny práce královský.“

„Ale to my přece vůbec neumíme,“ reagovala Jindra.

„Tak se to naučíme, ne?“ navrhla Mirka. „Je to vlastně taková psychologická práce, navíc povzbudíme naše ženy a to divadýlko okolo do toho nás zasvětí tady Maruš. Naučíš se zkrátka několik vět, které nemají obsah a nenesou žádnou jasnou informaci,“ dodala.

„A není to nesprávné?“

„Není! Podívej se, stejně tam volají převážně ženy, které potřebují povzbudit a dodat sebedůvěru. Řešit problémy také umíme. Vedu poradnu v Cosmo-Girl. No, a když tam zavolá omylem nějaký ten vocas, tak mu akorát řekneme, že má přestat chlastat a odevzdat všechny peníze manželce. Když do toho zapojíme ideologii, tak máme navíc splněn i náš cíl osvěty.“

„Ale co když budou chtít poradit se zdravotním problémem?“ nedala se Jarka, „nikdo z nás nemá zkušenosti se zdravotnictvím.“

„Snad jsme pochytili něco z toho pořadu o bylinkách s Lindou Rybovou ne?“ podrážděně zareagovala Mirka. Nechápala, co té Jarce pořád vadí. V ezoteriku nevěřila, ale uvědomovala si, že spousta žen ano, a že tím lze snadno ovlivnit masu soukmenovkyň. V podstatě to měla za hotovou věc a teď šlo jen o to se co nejdříve tu ezoteriku naučit.

Druhý den navštívila speciální knihkupectví U Libuše a z posledních financí nakoupila každé člence Základy Čarodějnictví I od autorky Morgany Frankenstein. Doma knihy rozdělila a jednotlivým členkám vytyčila studijní cíle. Sama si vzala výklad z karet. Jarce dala za trest astrologii (nejobsáhlejší část knihy) a Jindře věštění z křišťálové koule. Romaně nechala část týkající se čakerního systému a na Červenku vyšly základy Egyptské a Romské magie. Klubový závazek byl do konce týdne.

A tak se jejich byt na pár dní rozvoněl vonnými tyčinkami, byl slyšet svist karet, kyvadélko se kývalo ze strany na stranu a v odpadcích se množily náčrtky ženských těl pomalované barevnými pastelkami. Maruška byla ve svém živlu a podávala nejlepší výkony. K tomu napomohly i výrazné oční stíny od Max Factor, které jí pro účely účinkování v pořadu Mirka osobně zakoupila ze svých peněz.

V pondělí Mirka natočila vystoupení všech členek na služební iPhone a spoty poslala do redakce televize. Druhý den byly pozvány do studia a po kratičkém pohovoru a testu na alkohol podepsaly smlouvu. Show mohla začít.

Rychlé šipky pomáhají kamarádce

„Holky, to byste nevěřily co se přihodilo Fandě Huňákovic!“ přiřítila se jednoho dne na privát zase Jindřiška.

Děvčata, celá napjatá, pokračovala v úpravách svých zevnějšků vědícevši, že jejich módní garantka – někdy ji láskyplně přezdívali outfitmother – by jim sebemenší prohřešek proti slušnému oblékání neodpustila. Stejně tak, jako by jim neodpustila, kdyby pozorně nevyslechly donesenou novinu.

„Má problémy. Na studijním si o tom šuškaly holky z oddílu B[1].“

 „A jaké povahy?  …jsou ty její problémy,“ optala se nezúčastněně Mirka.

Natáčení řas neumožnilo rozvitější formulaci ani v případě tak multitaskové všehoschopné mladé, neuvěřitelně trendy feministky.

„No, prej jí klesly jednice.“

„Neblázni.“

 „Tak to je zlý, to já znala jednu z Nuslí a tý klesly jednice zrovna ve chvíli, kdy měla natáčet jakejsi dokument Prospěch půl zdraví, nebo tak nějak se to, myslim, mělo menovat a vona z toho chuděra dočista onemocněla. Tak to prej bejvá vždycky, když chcete kázat vodu a pít víno, říkala její bytná. Nakonec museli ten biják přejmenovat, že prej si ji jako nevezmou na svědomí. Křest svatého Vladimíra se to nakonec jmenovalo.“

„Neblbni.“

„A co tak najednou? Fanda přece byla vždycky čekatelka[2] z nejvzornějších. Její grafy na nástěnce slávy dole vedle prádelny byly vždy z nejstrmějších. Růžovým životem tenkrát doslova zaneřádila půl Prahy od Měcholup až po Vychovatelnu. Dotazy na přesná pravidla této supertrendy-coolness-fitness-beauty filozofie se na nás sypaly jak letáky ze zbloudilého An-124 s porouchaným zámkem nákladového prostoru.“

„No jo, Mirka přece tehdy rozhodla, že mírný posměch směrem k zatvrzele ignorujícím soukmenovkyním – zvlášť těm ve dva roky vyběhlých riflích – bude nadále považován za příliš mírný…“

„No právě, zrovna Fanda, kdo by to řekl. – Dvě zkoušky během osmi dnů projela a teď má zřejmě existenciální problém.“

„Hele a o čem to teda vlastně bylo?“

„No hlavně o oblíkání. Ona nějak vypadla ze svého stylu. A to pak zkoušku nedáš, kdyby ses přetrhla.“

„Aha,“ Maruška lapala moudra o sto šest.

***

„Holky, je to dobrý, nic vážného,“ volala druhý den Romča, když nesla čerstvé informace. „Fanda má problém s chlapcem.“

„Tak to se mi ulevilo. Co by s ním také jiného mohla mít…“

„Zásada číslo… teď nevim: Máš-li problém s chlapem, je to JEHO problém.“

„Říkala jsem jí, že se jí ta monogamie, nota bene s mužským, může šeredně vymstít.“

„To jedna od nás z ulice. Vzala si slabozrakýho a von chodil každej večer kolem bloku, aby probudil libido. No nedopadlo to s ním dobře. Jednou se nevrátil domů a našli ho až za tři tejdny v Rakovníku, kam se jim přestěhovala sousedka, u trafiky s hambatejma obrázkama…“

„Chudák holka. Myslela jsem, že je trochu nad věcí. Má snad zrak v pořádku ten její?“

„Oni teď řeší takový problém. Chtějí se k sobě nastěhovat…“

„Bože!… No nic.“

„No a?“

„Když ona je Fanda z maličko konzervativní rodiny.“

„A hernajs, to jsem netušila.“

„Holky, mě z toho úplně mrazí. To ona teď jako bude bydlet s tim…“

„No právě.“

„Je vyřízená.“

„Neviděla bych to tak tragicky. Zřejmě se pokouší o nějaký pokročilý sociální experiment.“

„To si umím představit: smradlavý slipy, prkýnko nahoře, vrcholem zábavy nějakej pošahanej seriál nejlíp o autech a jako přívažek pořad vo putykách se šíleným klokanožravým strejdou, kterej každé středně ucházející servírce povídá: ‘Pusinko, co tam pro mě máš?‘ Jo a především: tuny keců o p..čovinách. Slovíčko, já vím.“

„Nemohla si jinak.“

„Myslím, že jsi to trefila naprosto přesně.“

„…aneb kouzlo domova.“

„Problém je v tom, že rodiče jaksi nesouhlasí.“

„Kolik jim je?“

„Nevím, tak nějak kolem padesátky.“

„To byla řečnická.“

„Nechtějí, aby bydlela s klukem. Prej jedině po svatbě.“

„Tak to je úlet jako prase.“

„Co chceš, jsou to bigotní nepraktikující katolíci. Navíc z kraje kde sluka lesní – když tak mě opravte – dává dobrou noc.“

„Takže nějaký Mikulčice, třeba?“

 „Asi tak. Prostě s nima nehne. Chtějí jí stopnout všechny many, pro který u nich od dětství poctivě trpěla.“

„Hyeny.“

„Jak to jen…?“

„No jeho rodiče taky neprojevili moc pochopení. Jinými slovy jsou proti.“

„Nějaká sekta?“

„Naopak, tvrdej mainstream. Nechtějí připustit, aby se synáček stěhoval k ní. – Oni mají totiž na Moravě fabriku a takovej zámeček.“

„To jsem si vždycky myslela.“

„Né, myslím tu jeho famílii.“

„Aha.“

„No a jejich patriarchální instinkty jim jaksi neumožňují přenést tohle přes srdce. Aby byl jejich budoucí buzinessman vydržován nějakou děvou.“

„Ta Morava. Někdy mám pocit, že s náma hrají hru král vysílá své vojsko, jenže zapomněli, že nemají krále a pokuď vím ani to vojsko.“

„Neuvěřitelně problematická oblast. Vůbec se nedivím Slovákům, že využili příležitost a vzali do zaječích, jakmile to bylo možný. Jen tu naši filantropii teď nechápu, když už to není logisticky vůbec zajímavá oblast. Promiň Maruš, zapomněla jsem, že tam máš přízeň.“

„Prosímtě dobrý 🙂 Vím přesně o čem mluvíš. Mělas někdy na sobě kroj? – A jsem tady, ne?“ s lišáckým úsměvem.

„Ani to, že by celý nájem šel z jeho, je neobměkčilo?“

„Ne, už to má dávno všechno pěkně nalajnované. Po škole nastoupí ve firmě svého papá a stane se spoluvlastníkem.“

„Ovšem!“

„Za těchto okolností, po zvážení všech pro a proti, vezmeme-li v úvahu trvanlivost vztahu deromantizovaného společným bydlením,“ a Mirka začala diktovat dopis.

Obracela se na budoucí manžele téměř mateřským tónem. Propracovaný přátelský email by se dal ve zkratce shrnout slovy: „Děti vydržte! Trpělivost přinese ovoce.“

„Do státnic mu zbývá třičtvrtě roku a pak ať se klidně vemou. Taková epizodka na cestě za štěstím je jistě přípustná.“

 „Jasně, pak si to hovado klidně může vzít, víš jak?“

„Přesněééé.“

***

To bylo radosti, že samotné Rychlé šipky se do věci vložily. Fanda si nejprve trochu poplakala, ale pak jim musela dát za pravdu. Byla tak vděčná, že všechny šipky pozvala na společné nakupování, které celé v konečném důsledku platil pan továrník senior. Hepy end jak z holyvůdu.

[1]   „oddíl B“ – slangový výraz pro nadějné obdivovatelky Rychlých šipek

[2]  čekatelka – výraz pro děvčata, která by za jiných okolností snad mohla pomýšlet na něco jako přidružené členství v klubu RŠ, kde je ale ovšem beznadějně plno.

Rychlé Šipky pořádají závody

„Měly bychom vymyslet zase nějaký kulturní program pro naše čtenářky,“ povzdechla si jednou Mirka, zatímco jí Jarka lakovala nehty na jejích hladce oholených nohou.

„A co takhle závody?“ ozvalo se ze dveří, kde se zrovna zouvala Rychloručka vracející se z hodiny zumby. Pach jejího upoceného těla ostře kontrastoval s místností nasycenou parfémem Lancome.

„To není špatný nápad,“ odvětila Mirka, „koneckonců obezita prostupuje i našimi řadami.“ Nenápadně přitom vrhla pohled ve směru, kde předpokládala lokaci Červenky. Tedy k ledničce.

„A výherkyně by mohly dostat nějaké hodnotné ceny,“ připojila se Jarka, sotva co vrátila štěteček do nádobky s lakem.

„Nejsme žádná Miss Universe, abychom dávaly výherkyním automobil nebo klíče od bytu“, zavrčela Mirka.

„Nicméně nějaké ceny by byly dobrou motivací k hojné účasti. Třeba masáže, kosmetický balíček nebo roční předplatné našeho Kosmíku. To bych možná zařídila v redakci,“ dodala Mirka.

„A mohla by to moderovat Jitka Čvančarová, je to naše příznivkyně. Přítomnost celebrity zvýší určo zájem,“ navrhla Jarka.

„No jo, ale aby se nám tam do toho nezačali srát vocasové, co jí budou koukat akorát na kozy,“ uniklo Jindře.

„Máš deset trestných bodů a ty víš za co. Navíc to nazveme pro ŽENY od ŽEN, aby bylo jasné, pro koho je soutěž určena.“

„Tak já udělám pozvánku na druhou stranu našeho FEM-FEMU,“ zabručela Jindra, aby si trochu vylepšila reputaci.

„Ale v jakých disciplínách budeme soutěžit?“

„Každá z nás navrhne jednu a bude to,“ rozhodla Mirka, „Jarko?“

„Já bych ráda, aby to nebylo jen o sportu, ale také něco o ženách, když je to pro ženy, prostě zocelit nejen tělo, ale i ducha, ať je to taky zábavné. Navrhuji kvíz ze světa slavných žen.“

„Souhlasím. A co nám vymyslí naše Jindříška?“ optala se Mirka.

„K ženám patří móda. Vyhlásila bych výtvarnou soutěž o nejlepší návrh letních šatů.“

„Hmm, to se dalo čekat, ale ve své podstatě to není špatný nápad. Co dál Rychloručko?“

„Krom inteligence a uměleckého cítění, by žena měla být i silná a to i po fyzické stránce. Síla ovšem není vše, je třeba také mrštnost a dobrá koordinace svalů,“ zafilozofovala si Romana. „A aby to mělo náboj, tak navrhuji hod tenisovým míčkem na cíl. Vypůjčila bych si od fotbalistek SK Slavoj Vyšehrad tréninkové figury, které by posloužily jako cíle.“

„Výborně,“ zatleskala Mirka.

Maruška si chvilku nevěděla rady, přemýšlela a přitom si pohrávala s kelímkem Coca-coly a v tom jí to napadlo.

„Aby v tom byla trochu sranda, dala bych soutěž v pití jahodového nápoje na čas. Když můžou mít chlapi soutěž v pití piva???“ s ostychem hlásila Červenka.

„Pokuď ten nápoj bude nízkokalorický tak proč ne,“ odsouhlasila Mirka a dodala svůj návrh: „Moderní a úspěšné ženy bývají celý den v poklusu. A to všechno musí zvládat s elegancí a v lodičkách, tak aby převyšovaly muže nejen svými výkony, ale i výškou. Oni si pak ti grázlové míň troufají. Proto navrhuji závod v běhu na vysokých podpatcích. Jindra zvolí jejich výšku a bude to přeměřovat.“

„Ale donesou si svoje, nejsem žádná půjčovna nebo bazar,“ vyjekla Jindra.

„Takže pusinky, teď každá rozpracujete svoji disciplínu a v 19 hodin chci mít kompletní návrhy v majlu,“ zavelela Mirka. Vzápětí se děvčata rozprchla do různých částí bytu a začala pracovat na svých tabletech.

Ve stanovený čas měla Mirka všechny návrhy a o hodinu později vyšel FEM-FEM s pozvánkou k soutěži, která se měla konat příští sobotu. Při organizaci se nejvíce se blýskla Jindra. Ta po hodině telefonování ukecala k účasti v soutěži svojí kamarádku, vysloužilou modelku Nicol, která už nepředváděla, zato úspěšně plnila předních stránky bulvárních magazínů a novin. Zlatým hřebem byla účast Blanky Matragi jako porotkyně v Jindřině umělecké disciplíně. Na závěr se měla konat autogramiáda všech zúčastněných a umělecké vystoupení skupin Five Angels, Luštěla a Aquababes.

Protože závist světem vládne, tak se v časopise Zhulenej Fetus objevil článek s titulkem: „Hnutí vemen pořádá mejdan roku z Václaváku!“ Sesterstvo v něm radilo, aby si Šipky místo Čvančarové objednaly ambulanci a ženského psychologa. Mirka nakonec uznala tuto poznámku jako konstruktivní a lékařskou pomoc zajistila.

Účast celebrit a masivní mediální kampaň přilákala na městský stadion neuvěřitelné množství lidí pardon žen. Velká ňadra a kypré boky slavné české herečky překvapivě nechávaly chladnou mužskou část, která dala přednost vrcholícímu mistrovství světa v ledním hokeji, plochodrážním závodům nebo večernímu koncertu skupiny Metallica. A tak do útrob stadionu nebyl vpuštěn pouze úchyl René, známý pod přezdívkou Vosáhlo. Ten se chtěl dostat na místo konání v ženském přestrojení, ale díky nemožné kombinaci svého outfitu byl odhalen členkami judistického oddílu Karmínová Gejša, které zde pracovaly jako ochranka.

Akci zahájila Jitka mohutným pozdravem: „Ahooooooj ženyyyyyyyyyyy,“ a následoval hit skupiny Luštěla s názvem Osmnáctiny.

Pak se začalo soutěžit. Začalo se během. Protože se Mirka cítila povinná své navrhnuté disciplíny zúčastnit, předala stopky Jarce a postavila se na start v růžovém trikotu s číslem 1 a v ultra vysokých botách od Manola Blahnika na start. Následoval výstřel a již od prvních chvil bylo jasné, kdo bude vítězem. Jitka to na komentátorském stanovišti glosovala legendární větou: „Podívejte se, jak ta Mirka krásně běží!“ Kdo by čekal nějaké poleno na trati, šeredně by se mýlil. Takové věci si ženy nedělají. Pouze dvě soutěžící, mezi nimiž byla i ex-modelka Nicol, si stěžovaly na naříznuté podpatky. Tuto stížnost však komise fair play složená ze Šipek a Blanky Matragi zamítla.

Druhý bod soutěže o slavných ženách nabuzené divačky trochu nudil. Marii Curie Sklodowskou ze soutěžících nikdo nepoznal a publikum se dostalo trochu do varu až při rozpoznávání postavy Helenky Vondráčkové.

Pak opět následovala sportovní disciplína. Tréninkové figury měly obličeje nechvalně proslulých mužů jako jsou Zdeněk Pohlreich, Old Shatterhand, Jan Saudek nebo Dominik Duka. Ukázkový nesoutěžní hod předvedla Rychloručka, která přesnou ranou sestřelila Old Shatterhanda, až mu z ruky vypada atrapa legendární medvědobijky.

Čtvrtou disciplínou byl návrh šatů. Soutěžící přímo pod dohledem kamer navrhovaly, kombinovaly, trhaly a vyhazovaly, až se začala hrací plocha plnit zmuchlanými papíry. Nakonec se ovšem podařilo vytvořit mimořádné kreace, o kterých paní Matragi prohlásila, že jí budou inspirací pro následující přehlídku Bizzare fashion Mnichov.

Vysíleným hráčkám pak přišla vhod soutěž v pití jahodového šejkru. Tři účastnice závodu v této disciplíně odstoupily, protože se to neslučovalo s jejich dietou.

Po krátké přestávce vyplněné písničkou Girl domination, kterou složila pro skupinu five angels naše Jarka, došlo k udílení cen.

Soutěž vyhrála Darinka Kolesárová z Banskej Bystrice a mohla se tak radovat z ročního předplatného časopisu Kosmopolitan a speciálním číslem časopisu FEM FEM. Druhé místo obsadila Richarda Hašek Lesklolunná a odnesla si kosmetický balíček. Třetí skončila Oldřiška Petra Šikmá, která místo masáží dostala pozvánku do privátku Rychlých Šipek a podepsanou fotografii Mirky.

Od členek skupiny Aquababes dostaly vítězky místo šampaňského perlivou vodu, s kterou se rozradostněné šampionky vzájemně začaly polévat, podobně jako vítězní závodníci motoristického sportu.

 Po autogramiádě a krátké besedě se rozjel koncert zmiňovaných Aquababes, který měl neuvěřitelný úspěch. Na pódiu se tak octly i naše pořadatelky, ex-modelka a rozjařená postarší dáma v podobě naší slavné návrhářky. Koncert se vnějšími vlivy začal kazit až při procítěné akustické baladě „Chci vzývat Tvůj klín“. Na  nedalekém stadionu totiž vypukl výše zmiňovaný koncert té nekulturní hudby pro dělnickou mládež pohlaví s penisem. Ženská jemnost a emoce byla drcena maskulinní hrubostí prvního nářezu setlistu, konkrétně „skladbou“ Hit the lights (stejný název songu najdeme překvapivě i u Disney holky Seleny Gomez a nejedná se naštěstí o cover pozn. autora). Vodní kočičky prostě s aparaturou nestačily na rozjeté matadory z Metly, a tak se text Neříkej mi baby, nejsem tvojí holčičkou, mísil s vypalovačkou Die die my darling, což vytvářelo zvláštní mix, který by stál za samostatný live singl.

I přes tuto malou kaňku si všechny účastnice večer užily a ještě dlouho na něj s láskou vzpomínaly.

Celá věc měla samozřejmě dohru v mediální rovině. Konkurenční plátek, který na akcičce měl i svoje reportéry, to glosoval v kulturní rubrice. Objevily se zde názory, že šlo o návrat spartakiády, kde chyběli jen Štrougal s Davidem. Hudební část atrakce byla hodnocená jako unylá, postrádající drajv, zkrátka aerobik s playbackem. Doplňme jen, že článek vyšel pod názvem: „Někomu stačí ke štěstí málo.“ Oproti tomu byl vcelku kladně hodnocen koncert rockových dinosaurů, na kterém byly spatřeny i ženy, o kterých Fetus napsal, že byly pohledného vzezření a mysli jasné.

FEM-FEM kontroval speciálním číslem s podrobným popisem akce. Nechyběly barevné fotografie, rozhovory s účastnicemi, módní policie a slevové kupóny na nákup spodního prádla. V závěru Mirka slíbila, že se akce stane pravidelnou. Cílem bude také oslovit více žen, aby ubylo odpadlic, které hledají útěchu v drsné mužské náruči a hutných riffech.