Rychlé šipky nejsou pro muže!!!!

Romče se u Julka líbilo. Byl to prostorný byt s koupelnou a vířivkou. Výzdoba byla možná trochu dětinská, protože na zdi visely plakáty a portréty slavných slovenských osobností, mezi nimiž nechyběli Peterové Štastný a Bondra, Paľo Habera, Róbert Fico nebo Josef Tiso.

„Som hrdý Slovák a iba raz by som si chcel zahrať aj v reprezentácii,“ reagoval na výzdobu své ložnice náš vlastenec. Nebo nacionalista? Romaně ani jedno nijak nevadilo a byla ochotná změnit i národnost, kdyby si to její nový přítel přál. Láska nemá mít hranic a musí bořit rozdíly, ať jsou jakkoliv propastné.

A jednoho dne to přišlo. Ten den D, na který čekala celý život a už myslela, že nepřijde. Nejdříve povečeřeli lehký caesar salát, při kterém si dali skleničku šampaňského a panáčka demenovice (slovenské slivovice). Cestu do ložnice Julo vystlal okvětními lístky růží… Tam ji donesl, což byl výkon hodný Herkula. Po vášnivé předehře si jí opatrně vzal. Milovali se nenasytně skoro celou noc a až k ránu usnuli únavou a nevídaným blahem.

„Miláčku, ráda bych tě někomu představila. Víš, my máme takové sdružení přítelkyň – takový klub.“

„Hej samé baby,“ zasvítila očka Julovi. „U nás v kabíne sú len samí chalani, tak dáme nejakú zoznamovačku, nie?

„No víš, ony si na svém ženství tak jako dost zakládají.“

„Nerozumiem, čo to táraš?“ podivil se Julo.

„No jsou to trochu takové ultras feminismu, jak říkáte vy sportovci, i když třeba Jindra s Maruškou jsou upe v poho.“

„U nás na Slovensku by som je zrovnal, ale čo sa dá robiť,  som hen v tých Čechách.“

„Je to taková moje rodina.“

„Ajaj, mamičky ty majú vždy pravdu,“ ušklíbl se při představě kolektivu starých nepřejících panen.

„Domluvím schůzku, určitě to bude fajn. Přijdeš, viď?“

„No áno, čo mám robiť. Vo štvrtok máme zápas, tak po ňom.“

„Já na to holky připravím, neboj. To bude dobrý.“

„Idem raňajkovať, pák musím na tréning.“

„Udělám Ti i svačinku miláčku, na ledu Ti vyhládne. Bude zdravá a přesto výživná.“

Po tomto idylickém ránu ubíhal den přímo nádherně. Do fitness se vrátila dokonce i Tina Pletánková a Romaně donesla lístky na představení Romeo, Júlie a Tma. Rychloručka si ve volných chvílích připravovala, jak Mirce řekne o její vážné známosti. Bála se, že náčelnice nebude s jejím Julínkem, jak mu někdy z legrace říkala, spokojena. Navíc toho od Mirky slyšela o mužích tolik zlého. Jenom samí vocasové, tupá maskulinní prasata a další podobné názvy. A přitom Julek byl jiný, prostě báječný! Rozhodně žádný vocas!!!

Mezitím seděly Mirka s Jarkou u kávy a probíraly situaci v klubu.

„Ta Rychloručka je poslední dobou nějaká vyměněná. Je roztěkaná a během schůzek si pořád něco špitají s Jindrou,“ začala Mirka k tématu Romana.

„Taky se začala malovat a s Jindrou si šla koupit nové boty a nebyly to tenisky!“ dodala Jarka.

„Co to tak může být?! Vždy byla věrnou a horlivou členkou našeho sdružení. Teď v bodování klesla dokonce na čtvrté místo a na Jindru má náskok pouhých pěti bodů.“ Mirka spěšně shlédla výsledky za tento měsíc.

„Mám takové zlé tušení,“ tajemně prohodila Jarka.

„Něco víš?“

„Domýšlím si. A napadá mě jediná možnost.“

„Jaká?“

„Mužská svině!!!!!!“

„Néee. Vážně? No je to možný. Podle čeho soudíš?“

„Podle jejího výrazu a takovýho přihlouplýho úsměvu. A taky mi polila telefon kávou.“

„Jak ty to můžeš znát…?“

„Vždyť víš!“

„…jo tamten… Pěkně si holčinu vyzpovídáme, a pokud se podezření potvrdí, učiníme patřičná opatření!“

„Jen aby to nebyl konec klubu!“

„Neboj, mám to všechno pod kontrolou!“

„No právě.“

„Co tím myslíš?“

„Niiiic!“

„Jak nic?“

„Jestli nejseš na holky příliš tvrdá.“

„Ty bys byla ještě tvrdší, kdybys Šipky vedla!“

„To máš pravdu!“

Odpoledne se děvčata sešla ve své klubovně. Mirka zahájila tradičně schůzku a už chtěla začít s výslechem, na který si přinesla z ložnice stolní lampu, ale Rychloručka se přihlásila sama.

„Power girls, musím se vám s něčím svěřit. Už to pár dní trvá, ale nechtěla jsem to zakřiknout. Je to nejúžasnější věc na světě. Našla jsem si chlapce. On je vážně skvělý, milý, pozorný a mocinky hodný. Jmenuje se Július a je to profesionální hokejista. Nemá žádnou vlastnost, o které tady slýcháváme od Jarky nebo Mirky. Prosím přijměte ho mezi sebe jako rovného. Moc vás prosím.“

„Já to tušila, vocas,“ vzdychla Jarka.

„Takhle o něm nesmíš mluvit!“ bránila Julka Rychloručka. „Vím, je to sice chlap, ale báječnej. Kdybyste ho znaly….“

„Navíc ještě hokejka, kdyby to byl alespoň profesor na gendru, ten by se podřídil tvým potřebám. Víš, kolik provětraj modelek? Čteme o tom pořád,“ nedala se Jarka.

„Hraje jen v druhé lize a ještě ve čtvrtým útoku. Po takových nejdou.“

„Ale jdou. Hokejky a kopačky jsou stejný. Chlapi sou všichni stejný! Seš ty snad nějaká Misska?“ pokračovala v hádce Jarka.

„To zabolelo!“ ozvala se Jindra.

„Promiň Jindři, ale teď tu řešíme tadyhle Romanu.“

Mirka zatím jen bedlivě sledovala ostrou debatu mezi děvčaty. Rychloručka se těžko bránila výpadům útočné Jarky a hledala záchranu právě u Mirky.

„Mirko, tak řekni něco ty! Jsi naše vůdkyně a máš nejvíc rozumu,“ naléhavě zvolala Rychloručka.

„Ne! V žádném případě! Rychlé šipky nejsou pro muže!!!“

Jak dopadne ostrý střet Mirky a Jarky s Romanou?

Zastane se Romany Jindra?

Je ohrožen klub rychlých šipek?

Půjde Romana na interrupci?

To se dočtete, nebo taky ne, v dalším pokračování Rychlých šipek

Příspěvek byl publikován v rubrice Uncategorized a jeho autorem je administrator. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

1 komentář u „Rychlé šipky nejsou pro muže!!!!

  1. !klobouk dolu!
    je vidět, že to píše baba…
    My něco takhle romantickýho neprožili a bylo to jen na záchodcích ale silnej byl zrovna jako tady Julek… ..dost už, červenám se..

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.