Večer po konkurzu seděly naše hrdinky kolem stolu kosočtvercového půdorysu. Jarka nebyla se svojí vedoucí úlohou ve straně, tedy pardon v klubu, spokojena. Zjistila, že podle stanov musí být v COSMO clubu nejméně 4 členky (aby si při šopovacích výletech mohly v páru povídat) a vždy sudý počet. Ani jedno kritérium, které ostatně kdysi navrhla Mirka, náš přeslavný klub nesplňoval.

„Holky, jestli se nestane nějaký zázrak, tak to budeme muset rozpustit,“ šla s pravdou ven Jarka a nastínila situaci pomocí internetového vydání čísla Cosmopolitanu, kde vznikla myšlenka čtenářských femi clubů.

„Pche, tak určitě, to dřív bude prezidentem žena,“ ironicky podotkla Mirka, která si vzpomněla na svůj sen.

„A kam jako půjdu, a kdo si vezme ledničku?“ zapojila se se strachem Červenka. Už teď věděla, že lednička se v tomto případě nenápadně ztratí.

„To je to poslední, na co mě trápí. Co naše pověst nejlepšího power-girl clubu. Jsme přece jedničky?“ vztyčila palec Jarka.

„Boženka by se na to vyspala!“ navrhla Mirka a chystala se jít do ložnice.

„Momeeeeeeeeeeeeeeeeent, ještě jsem neukončila schůzku!“

„Fuck of,“ nezvykle zaklela apatická Mirka a při odchodu vztyčila trochu jiný prst, než předtím Jarka.

„Strhávám Ti 20 bodů,“ zaječela Jarka a zuřivě začala jezdit nehtem po tabletu. Ten se jako na potvoru kousnul.

„Fuck of“ ještě zaznělo z ložnice.

„Minus 40 bodů, já ten tablet dneska u Boženy snad nerozchodím.“

Ráno si Mirka pustila tablet a při snídani projížděla internet. Po aktualizaci svého stavu na facebooku, a krátkém tweetu, si chtěla trochu odfrknout. Tak se mrkla i na bulvárek.

Přečetla si článek o v současnosti diskutovaném hollywoodském rozvodu, shlédla sexistické fotografie známé zahraniční modelky a poté zabrousila i do českých luhů a hájů.

„No jo, tupá prasata, vždyť to říkám pořád,“ zabručela, když zahlédla článek „Jardo, hnojník nemáš jenom na statku v Hnidousích!“. Schválně si ten článek rozklikla, aby si tím jenom utvrdila správnost svého postoje k mužům.

„Fuuuuj,“ zvolala nad fotografií muže prožívajícího něco velmi příjemného.

„Co je tohle vůbec za prase a jak se vůbec opovažuje?“ a náhle spatřila titulek k fotografii.: Slovenský hráč Július Tóth na pozápasové „zábavě“. Začala přemýšlet.

„Ty Jaríííí, jak se jmenoval ten slovenskej vocas, jak zblbnul naši Romanu?“

„Hele, říkala mu Julínek, víc bude vědět Maruš.“

„Jmenoval se Tóth, ale ona už s ním nechodí,“ ozvalo se z kuchyně.

„Cože, jak to víš?“

„Četla jsem o tom průseru na Kladnu v bulvárku. Romču jsem včera viděla, jak kouká kukátkem k nám do bytu. Když mě spatřila, dělala, jako když dokončuje strečink. Pozvala mě na bezkofejnový kafe, tak jsme pokecali a ona mi to všechno povyprávěla.

„Holky víte, co to znamená?“ zeptala se Mirka. „To by se k nám Romanka zas mohla vrátit,“ napadlo Mirku.

„Proč si to jako neřekla včera?“ zeptala se Jarka.

„Sem neměla náladu, no. Furt se hádáte, jak to tu povedete a řadovejch členek si nevšímáte.“

„Ale Maríí, to jsme si přecinky už vysvětlili,“ sladce řekla Jarka.

„A neříkala jako o nás něco?“ nechtěla opustit svou myšlenku Mirka.

„No, kdyby se mohla vrátit, prej by to bylo megatop, nebo tak něco.“

„Jdeme!“ zavelela Mirka.

„To sem přece měla říct jááá…“

„Sklapni, teď jde o důležitější věci.“

„No dovol! Vždyť už jdu.“

V posilovně došlo k velkému návratu. Nejdříve bylo trochu slziček, ale ty záhy vystřídaly úsměvy.

„Vyhlašuji novou válku mužům!!!!“ horlivě pronesla Rychloručka a vyhodila od posilovacího stroje hubeného dlouhovlasého mladíka, který si právě nastavil na posilování nohou dvoukilogramové závaží.

„Výborněěěěěěě!“ zatleskala jí ostatní děvčata.

„Ale kde máte Jindru, ještě s ní nemluvíte?“

„No víš….. ale to také urovnáme. Zajdem k ní po obědě. A pak půjdeme všichni společně šopovat. V háemku mají úžasné slevy,“ odpověděla jí Mirka. Že to bude snadné, tomu moc nevěřila. V kabelce měla zabalený karton cigaret Davidoff ve starém čísle Ženy a život. To mohl být argument, který jednání mohl napomoci.

Děvčata se sešla na rohu Marks and Spencera a Orsaye a vydala se za naší Jindřiškou. Ta právě v salonu dokončila zušlechtění Marušky Tomsové a chtěla posvačit bezlepkový dalamánek.

Mirka šla jako první a mile Jindru požádala o krátký rozhovor.

„Co chceš ty doroto?“ Jindra byla nepřístupná.

„Zlatíčko, já jsem Mirka,“ pokusila se o vtip. Při tom z kabelky povytáhla karton cigaret, tak aby to ostatní členky neviděly.

„Vidíš, ne?“ a ukázala na odvykací náplast, hned vedle čerstvě vytetovaného mořského koníka. Mirce se sice na rozdíl od tetování náplast líbila, ale značně jí to komplikovalo vyjednávání.

„Ale když už to tady máš, tak to dej sem,“ obratně převzala Jindra karton jako celník na hranici v dobách dávno minulých a ukryla ho pod poslední číslo COSMO GIRL.

Při tom na Mirku uličnicky mrkla. Ledy byly prolomeny.

„Ty ses nechala tetovat?“ snažila se s úsměvem pokračovat v konverzaci Mirka, přestože se jí toto zohavování čistého ženského těla pranic nelíbilo.

„No, chtěla jsem udělat po tom vyhazovu něco strašně rebelskýho.“

„Takhle hrozně bych to zlatínko určitě nenazvala. Říkejme tomu přerušení činnosti. A dá se ten velbloud nějak odstranit?“

„Já bych se mohla teda vrátit zpátky?“ velkomyslně přešla Jindra poznámku o odstranění tetování a záměnu mořského koníka za velblouda.

„No jasňačka,“ nevydržela to už v povzdálí stojící Romana i přes Mirčino nařízení, že nejdřív bude mluvit s Jindrou sama. „Podívej se, taky jsem se vrátila. Mirka měla pravdu. Chlapi sou kokoti. Teď bude všechno jako dřív. Jeee to je pěkná zebra, to si nechám taky udělat.“

„Opov… ještě si o tom promluvíme doma, děvčátka. Pokuď bychom měly podstoupit tuto proceduru, tak obrázek nebo nápis, by měl mít nějaké poselství, jako třeba svět patří ženám nebo podobně.“

 Dodnes nevíme, jestli měly Šipky velkou mezeru v přírodovědě nebo byla práce tatérky tak špatná, ale ten malý obrázek ještě ne zcela zahojený definitivně zahojil rozjitřená srdéčka všech členek. Jarka předala vůdcovství Mirce bez mrknutí oka s extrémně dlouhými řasami. Mirka Jindře ze svých prostředků zakoupila opravdu značkovou kabelku LV v autorizovaném kamenném obchodu (na zkoumání pravosti byla přizvána i „odbornice“ Fanda Huňákovic). Prodavačka musela navíc odpřisáhnout na druhé vydání Babičky, že si je jistá, že to není padělek. Stejným procesem nakonec prošel i ředitel českých poboček prodejce Kim La Hung. Jindra na oplátku slíbila, že omezí spotřebu cigaret a po dokouření kartonu se pokusí tohoto zvyku zbavit úplně. Maruška nechtěla zůstat pozadu a prohlásila, že vstoupí do stavu vegetariánského, čehož ještě ten večer litovala, když soused na balkoně griloval žebra. Romana čestně slíbila, že už do ní ani do její posilovny nevstoupí žádný muž, a že se toto místo stane relaxačním, ale only for wimin.

Na památku onoho slavného dne, kdy měl klub opět všechny své členky, navštívila děvčata tatérský salon. Na kotník si nechala vytetovat ono slavné datum s nápisem Fast arrows love forever! Jindra si navíc nechala přepracovat koníka na portrét Boženy Němcové, kterou tatérka udělala podle předlohy z Jindřiny pětistovky.

Večer všechno oslavily na bezalkoholové párty u nich doma. Jen Maruška se chvilku vytratila na sousedův balkon, ale to už je zase jiný příběh.

Zůstanou Rychlé Šipky spolu napořád?

Byl na tetování mořský koník, zebra nebo káně myšilov?

Přestane Jindra skutečně kouřit?

A co na to Terezka Zhorová?

To se dozvíte, nebo taky nedozvíte v příštím pokračování tohoto naddimenzionálního seriálu.