Ve fitness centru se cvičilo s plným nasazením. Jen Romaně se zarudlýma očima se příliš nedařilo. Po odchodu od Julínka přespávala ve cvičebně. Vyzkoušela spát na různých posilovacích křeslech, ale nakonec alespoň trochu zabrala na lavici pro bench-press.
Těsně před obědem do místnosti vplul pugét růží a za ním náš slovenský bača Julo. Nejdříve se velmi ospravedlňoval a pak jí sdělil, že Romanu velmi lúbí. To dokazoval i novým tetováním na jeho levé části jeho svalnaté hrudi. Pod jménem Andrej Hlinka z Ružomberka se skvělo i čerstvě vytetované jméno Rychloručky, kde koncové písmeno A spojitě přecházelo v nejméně padesátikilogramovou činku. Na druhé straně byl Slovenský dvojramenný kříž v barvě a pod ním neuměle přeškrtaný slogan „Češi peši do Prahy“. Toto Julkem neodborně odstraněné heslo bylo památkou na jeho nacionální minulost. Ve Slávii se ho snažil nejdříve zakrývat ručníkem, ale když došlo k odhalení při společném pozápasovém sprchování a dotazu kapitána mužstva, proč Češi jako radši nejeli autobusem nebo meďákem pochopil, že našinci a zvlášť sportovci dějiny prostě nějak neřeší, přestal nápis skrývat.
Druhým překvapením byla čerstvě podepsaná smlouva s HC Rytíři Kladno a klíče od nového bytu v tomto městě. Romča si okamžitě vzala na zbytek dne volno a únava byla najednou pryč.
„Tak ty teď budeš rytíř“, obdivně pronesla.
„Hovoril zo mnou i ten váš Jaro Jágr, neje to síce Slovák, ale rešpektujem jeho umenie“, hrdě dodal a krátce porozprávěl o konzultaci s většinovým vlastníkem klubu, který zde utápí své těžce vydělané peníze.
„Čakajú óde mne kvalitné výkony, hej, budem musieť viac trénovať.“
„To áno“, snažila se Romana slovensky a povytáhla obočí, což jí dodalo až legračně přísný vzhled.
Po dobrém obědě v McDonaldu uháněla oprýskaná felda směr Kladno. Ve voze vyhrávala Tublatanka a teprve před vjezdem do města si prosadila Rychloručka Katarínu Knechtovou a Kristýnu s hitem Horehroní.
Garsonka sice nebyla tak pohodlně zařízená jak ta v Praze, ale hnízdečko lásky uprostřed kladenského sídliště to bylo. Julek se okamžitě odebral na zimní stadion, aby se představil svým novým spoluhráčům.
„Tréning“ probíhal vcelku dobře. Trenérovi se Julova poziční hra, kterou slávističtí amatéři označovali jako příliš statickou líbila a s jeho výkonem byl docela spokojený. Pro zápas ho nominoval hned do čtvrté formace a Július byl rázem šťastný „človek“. Lásku měl, angažmá měl, bydlení měl. Trenér byl Moravák a jeho přístup k Julkovi byl znát. Spoluhráči byli také v pohodě a dokonce i dva zo Slovenska. Kladno, to je to město. Kladno to je ten hit!
Večerní zápas se také vydařil. Domácí přejeli Budějovice 6:1 a tak ani nevadilo, že Julek byl u jediné obdržené branky. V hledišti v lóži seděla s ostatními partnerkami i Rychloručka s rychle zakoupenou šálou a fandila domácím jak o život! Od partnerky prvního centra se dozvěděla, že jeho debut bude muset s novými spoluhráči oslavit a k tomu zaplatit zápisné. To trochu Romaně pokazilo den. Myslela si, že po utkání půjdou jako obvykle sledovat záznam ze slovenské poslanecké sněmovny, ale na druhou stranu chápala, že je nutné ukázat sounáležitost s novým kolektivem. Nakonec ho po pětiminutovém klečení a prosení na kolenou s novými spoluhráči pustila. Po telefonátu do zámoří, kdy jim většinový majitel pan Jaromír J povolil jedno pivo a rum, se mohla zábava rozjet. Protože Jágr mladší byl daleko, tak pivo a kořalka tekla proudem. Julo povídal vtipy o Češích, všichni se dobře bavili. V půl dvanácté Restaurace u Stadionu zavírala, ale některým se nechtělo ještě spát. První pětka a zároveň první přesilovková formace se ještě s několika spoluhráči odebrali do nedalekého herna baru U Lucerny. Zde je místní štamgasti začali zvát na panáky. Jedna z barmanek korpulentní Mária, která pocházela z Kysúc, se dala s Julkem do družného hovoru. Vzpomínali na svoji rodnou vlast a Julo ani nepostřehl jak její boubelatá ruka, přejíždí po jeho intimních partiích. Najednou mu bylo tak dobře. Slast mu prostupovala celým tělem. Z jeho úst se vydralo: „ÓÓ Tarzan silo moja“. Následovala facka, „Já ti dám Tarzana, ty hajzl!“. Mária nevěděla, že tak říká ženě svého srdce, ale i to by jí asi moc nepotěšilo. Július se až později dověděl, že část večera trávil ve společnosti ženy, kterou štamgasti přezdívají RUKA ŠMÁTRALKA, a že vůbec není ze Slovenska natož z Kysúc, ale z Poštorné a předstírání krajanství je jen součást hry. Perfektně provedeným facanem rychle vystřízlivěl a podíval se na svoje hodinky. Čtvrt na čtyři!!!! Doma bude muset nastavit druhou tvář. Zaplatil a vyšel do temných uliček nového působiště. Naštěstí když přišel, Romča už spala. Na posteli se válela rozevřená hokejová ročenka z loňské sezóny. Rychle vlezl pod peřinu a neklidně usnul. To ještě netušil, že ani Kladno se nestane jeho novým domovem.
Ráno ho sice trochu bolela hlava, ale nebylo to tak strašné. Romana už odjela ranním autobusem do svého zaměstnání. Nasnídal se, rychle se podíval se na Romanin tablet, jak se dařilo jeho zaměstnavateli v nočním duelu, a rozjel se na stařičký stadion.
Tam to vřelo. Jeho spoluhráči působili neklidně. „Průser vole, za chvíli máme videohovor ze států!“ mu na uvítanou sdělil kapitán Evžen Drobek.
Všichni spoluhráči se seskupili kolem velkoplošné televize v kabině a za okamžik se objevil Jarda i se svou přítelkyní, která kolektivu zamávala. Jarda jí lehce plácnul přes zadní partie a poslal jí mimo záběr.
„Tak chlapi, takhle to dál nejde, takhle teda fakt, ne. Jako výhra nad Budějcema, to chválím! Ale co ta životospráva? Když sem hrál v Jersey, tak nás náš GM kontroloval třeba v jednu v noci, jestli jsme doma, nebo na hotelu. V noci jsem byl maximálně na ledové ploše a trénoval se zátěžemi. A co vy? Trénovali jste akorát zvedání půllitrů a ještě jiná kondiční cvičení, co?“
„Né, mistře, my jsme byli už v jedenáct doma“, ozval se obránce Starý.
„Ty možná, ale co zbytek? Když si moje přítelkyně ráno prohlížela na internetu, jestli o ní nikde škaredě nepíší, narazila na tohle“, na obrazovce se objevil článek s názvem: Jardo, hnojník nemáš jenom na statku v Hnidousích! Pod nadpisem byla dvojice fotografií. První ukazovala kapitána mužstva jak jí ze značně povislých prsou postarší prostitutky zvané LEKLÁ ŽÁBA, olivu. A na té druhé? Július zbledl! Ručka Mária Šmátralka konající činnost v místech, které bylo překryto hvězdičkou na níž bylo napsáno velké UPS! Drobet nekvalitní fotografie byla zachycena v momentě, kdy se dalo z jeho tváře poznat, čeho právě bylo dosaženo. Horší bylo, že internetový bulvární deník MEGASUPER.CZ četla kvůli své zákaznici Tině P i Romana. Jejího mocného sevření se bál.
„To je můj konec!!!!!“
Vyloučení z kádru přijal s ulehčením. Doma si sbalil pár věcí. Na stole nechal cedulku, kde stálo: „PREPÁČ! JULEK.“ Mobilní telefon NOKIA 3110 hodil do Dřetovického potoka, za což si vysloužil pořádkovou pokutu 1000 Kč za znečištění vody od strážníka. Nasedl do vozu směr hranice. O Júliu Tóthovi už nikdo nikdy neslyšel. Mlčely i sociální sítě. Pouze jedna legenda praví, že ten den ukončil hokejovou kariéru a udělal si masérský kurs. Na lední hokej do konce života zanevřel.
Jak zareaguje Rychloručka?
Vrátí se k Rychlým šipkám?
Potká ještě v životě lásku, nebo podlehne náručí ženy?
To se dozvíte nebo také ne v dalším pokračování Rychlých Šipek