Toho dne ve fitness centru nebylo moc lidí. A tak se Rychloručka rozhodla dát si sadu na bench-pressu. Osmdesátikilový náklad se začal plynule pohybovat, tak jak určovalo Romanino vyvinuté svalstvo.

„Ty kokso, Jan, pozeraj,“ ozvalo se náhle nad ní.

„No jo zvedá víc než ty, měl by ses do toho taky pustit, ať se dostaneš do základní sestavy,“ odvětil druhý hlas.

Rychloručka v poklidu dojela sérii a odložila činku. Spatřila dva chlapce kolem pětadvaceti let. Ten první byl trochu podsaditý, ostříhaný na ježka. Při pohledu na jeho kamaráda se Romaně rozbušilo srdce a pocítila prudkou vlnu vzrušení při pohledu do jeho očí. Byl nádherný. Vzhledem připomínal antického hrdinu. Vysoká postava, vyrýsované svalstvo, polodlouhé blond vlasy a modré pomněnkové oči.

„Jsi fakt dobrá,“ zahájil konverzaci podsaditý ježour.

„To áno, ako to robíš?“ souhlasil trochu nervózně blonďáček. I on se topil v Romaniných očích.

„Trénink hoši! Chce to trénink, nejlépe třífázový. Nepít, nekouřit, zdravě jíst a hlavně cvičit!!!“ hrdě odsekla členka Rychlých Šipek.

„To já si jedno pivko po obědě vždycky dám, ale nesmí to trenér vidět,“ snad jen pro sebe podotkl ježour.

„Já sem Honza a tohle je Július, v kabině mu říkáme Julo. Jsme hokejisti!“

„Romana, ale moje přítelkyně a lidi z fitka mi říkají Rychloručka“

 „Vy jste komunisti?“ ukázala na červenou hvězdu, kterou měli chlapci na tričkách.

„Nie, som zatial hráčom Slávie Praha. Prestúpil som z Prievidze. Zahájili zme prípravu na dalšú sezónu. Chceme postúpiť do najvyššej sútěže,“ vysvětlil Julo.

„Tak se předveďte, jak umíte zvedat těžký váhy,“ odvětila s trochu pohrdavým úsměvem. Jak víme, Romana neměla profesionální mužské sportovce ráda, byť se jednalo třeba jen o druhou ligu.

„Calm down bejby!“ houknul Honza a naložil si na stroj.

„Tak určitě,“ odvětila Romana a přestala si obou všímat. Jen po očku sledovala Julka, jak se pere s činkou. „Salát, ale krásnej,“ povzdechla si.

Po překontrolování klientů si Romča sedla k pultíku a do sklenice s vodou si dala tabletku kalcia. Za okamžik se vedle ní posadil Julek a pozval Romanu na dobrú večeru. Tah na branku slovenský chalan prostě měl!

Po práci dorazila Romana do „klubovny“ Rychlých šipek. Červenka seděla u televize a podřimovala u Letní romance Utty Danelly. Romča se posadila vedle ní a nechala se vtáhnout do děje romantického snímku. O častých reklamách si vybavovala sexy postavu slovenského Jánošíka.

„Pojď, vypneme to. Za chvíli přijde Mirka a bude hartusit, že koukáme na kraviny,“ probudila se ze snění, když zaslechla klapot dámských bot na chodbě. Překvapivě to byla Jindra.

„Čaukýýýý, jaxe máte?“ ozvalo se ode dveří a zároveň se rozletěly boty po předsíni. Jindra nebyla moc pořádná, což jí občas stálo body v kanadském bodování klubu. Nejdřív na pohovku přiletěla taška a chvilku po ní i Jindra. Červenka si šla připravovat nízkokalorickou večeři a tak Romana zůstala v obýváku s Jindrou sama. To se výborně hodilo.

„Ty Jindruš, nepůjčila bys mi rtěnku a řasenku?“ zeptala se Romana.

„A proč jako?“ řekla Jindra s údivem a povytáhla obočí.

„Mám sraz s kamarádkou ze základky, tak chci vypadat.“

 „Ale nekecej, nikdy se nemaluješ, znám tě.“

„Tak jo, ale jestli řekneš něco Mirce, tak na Tebe prásknu to tvoje kouření.“

„Cooo jaký? Nebój, nic neřeknu, sme kámošky. Mirka mě poslední dobou sere, připadám si jak někde na základce. Nejradši bych jí to její bodování polila lakem na nehty, ale nemám černej. Počkám, až zas bude in. Bodování pak bude out.“

„Dobře vím, že v salonu hulíte jak fabriky. Až na to přijde Mirka, tak bude průser, ale neboj, já ji nic neřeknu.“

„No jo no! Jsem pořád v tenzi, tak mám ventil. Můžu s tím přestat, kdy budu chtít, ale teď zrovna nechci. U cigárka prostě skvěle drbem a šéfová je najednou taková lidská, i když je to jinak mrcha. Tak na co chceš to malování?  A chci pravdu!“

„Tak jo! Dneska byl ve fitku jeden chlapec a pozval mě na večeři. Já to přijala, tak se chci líbit.“

„Týýý jo, jakej je? Máš fotku? Povídej přece!“

„Nemám, ale koukneme se na net, hraje za nějakou Slávii, nebo co.“

Jindra bleskurychle vytáhla tablet. Protože internet ví vše, měla děvčata zakrátko kompletní potřebné informace. Jméno Július Tóth, narozený v Banské Bystrici, stár 25 roků, bezdětný a v současnosti bez přítelkyně (jak se dočetli z klubového dotazníku).

„To bych tě mohla namalovat,“ začala se do citového vztahu angažovat Jindra. „Jo Mirka s Jarkou šly dneska na nějakou přednášku. Prý se to protáhne, takže schůzka se přesouvá na zítřek. Máme akorát dohlédnout na Červenku, ať se večer moc netoulá. Mohla by se zaběhnout do MacDonaldu a to teď prý nepotřebuje, když tak krásně hubne.“

„Jednou za čas se to dá. Být celý život spoutaná nějakýma zásadama je těžký. I Já bych si chtěla trochu užívat. Růžový život zavazuje, ale taky svazuje,“ zafilozofovala si Romana.

„Dyk jo! Někdy závidím těm mrchám ze sesterstva tu jejich svobodu. Akorát si ze všeho dělaj prdel. Ale zase ani jedna by se nedostala do mejch bokovek a make up znají snad jen z reklam. A kolikrát nás Mirka protlačila na fashion weeky. Jen ty přednášky, to bejvá hodně velká nuda.“

„Ty, dělalas to někdy s nějakým?“ zeptala se Romana.

„Ale jo, když to prožíváš, tak je to i hezký, ale když se chceš jen někam dostat, tak i nechutný a hnusný. Proto jsem odešla z MISS.“

„Bolí to?“

„Ani ne, možná je to trochu stresem, ale v pohodě. Před klubem jsem měla jednoho stylistu, bylo to fajn do doby, než zjistil, že je orientovanej trochu jinak.“

„Hmm. Mně se fakt líbí. Chtěla bych ho, ale bojím se.“

„Chlapi jsou potvory, s ženou je to krásnější, něžňoučký. Nevím no. Občas je to hrubá síla, zvlášť jestli je to sportovec?“

„Pche, uzvednu víc než on.“

„O tom to není. Ještě Slovák. Aby tě neudělal jak ovci.“

„Myslíš?“

„Nevím. Hlavně s ním nechoď hned. Nech ho trochu vycukat.“

„Jak jako?“

„Jako něžný dotyky jo, nějakou tu pusu, ale dovnitř si ho ještě nepouštěj“.

„Hmm asi máš pravdu.“

„Pojď, udělám ti make up a vlasy, ať to stihneš.“

„Dík!“

Jindra si dala záležet a Romanina proměna z ženy sportovkyně na sexy stvoření byla dokonalá.

Rande dopadlo výborně. Julek byl sice nesmělý, ale ukázal se jako milý společník a gentleman. Krásný večer končil decentním polibkem. Romana byla v sedmém nebi. Na pozítří si dvojice domluvila další schůzku, tentokráte už u Julka v pronajatém bytě.

Jak dopadne tato vážná známost?

Je Julo Tóth ten pravý?

Přijde Romana o věneček?

To a jiné v příštím díle!

Ráno se už divy trochu uklidnily. Mirka si v koupelně prozpěvovala nový hit J. LO Ain’t Your Mama. Byla přesvědčena, že se strachem lze bojovat pouze sebevědomím a tak na svůj obličej vykreslila make-up maskérů filmových hvězd. Dokonalý vzhled skvěle podtrhne nějaký exkluzivní doplněk, a tak zvolila luxusní náušnice, které si koupila za roční prémie v Kosmopolitanu a polovinu svých úspor.

„Mirčo, ty seš dneska ale kočka. Fakt nádherný teda,“ vysekla poklonu naše módní guru Jindra.

Kýžený vau efekt se dostavil, protože i ostatní dívky pochvalně zavýskly a navzájem si zatleskaly. To byl takový rituál společné sounáležitosti. Mirka tedy odešla do práce sebevědomá. Dávala najevo temným silám, že je nad věcí. Cartier maže Jeremiášovou. Feministicky to sice není korektní tvrzení, ale dneska to sedí, pomyslela si a zasmála se.

Před vchodem do redakce už čekal Hanz, toho času již Honzík, aby odnesl kabelku Channel do Mirčiny kanceláře.

„Madam, prosím smím mít dotaz?“ se sklopenýma očima chtěl začít konverzaci nosič.

„Ptej se převychovaný!“

„Ještě se úplně v trendech nevyznám, Váš Cosmopolitan mám pročtený teprve do roku 2006, ale to je teď nějaký nový hit nosit jen jednu náušnici?“

„Cože, co to meleš? Podej mi kabelku, mám v ní zrcátko,“ nakázala Mirka.

Kdoví, co si ten pacholek vymýšlí. Jestli lže, tak mu nechám stokrát napsat větu: Nemám si dělat legraci ze svých nadřízených, zvlášť když je to žena.

Ale Honzík si nevymýšlel. Na levém boltci šperk skutečně chyběl. Slzy velikosti hrachu se začaly vkrádat do očí. Ještě, že make up držel, jinak by před tím vocasem vypadala jak Klaun z cirkusu Berousek. Hněvivě mrštila kabelkou po Hanzovi. Ten se včas začal bát trestu a držel si před obličejem ruce.

„Odnes to nahoru a nečum!“ vyjekla. „Za půl hodiny se vrátím, tak ať je všechno v pořádku!“

Rozhodla se, že projde cestu do práce, jestli šperk někde neztratila. Snaha byla ale marná. Navíc se jí na cestě zpět vklínil podpatek lodičky do poklopu od kanálu a nešťastná Mirka upadla a stačila si ještě natrhnout punčocháče. Začalo pršet. Mirka stála uprostřed prázdné ulice s odřeným kolenem, ulomenou botou a nadávala hůř, než žák deváté třídy. Celá scenerie by mohla být použita do Deníku Bridget Jonesové. Akorát Mirka nebyla tlustá a bez sebevědomí a rozhodně nečekala na nějakého prince. Ještě začnu věřit ve Fialové kouzlo, pomyslela si.

Mezitím se v učebně Genderových studií odehrával nelítostný boj. Docentka Holcová ťukala na stůl tužkou a skrz brýle s kostěnými obroučkami se přísně dívala na rozechvělou Jarku.

„Ani tuhle otázku nevíte? Takhle nepřipravenou jsem Vás ještě neviděla. Přijďte si ještě jednou.“ Tak zněl neúprosný verdikt, který znamenal další měsíc učení místo tolik očekávaného odpočinku.

Jarka se stolu sebrala index, pozdravila a na chodbě si pro sebe zabručela: „To se mi ještě nestalo, abych vyletěla od zkoušky. Ano, minule to bylo o fous, byla u toho řada uštěpačných poznámek, ale dala jsem to. Fialové kouzlo asi začíná účinkovat.“

To v salónu Beauty byla pohoda. Právě probíhala za salónem takzvaná kouřová porada.

„Viděli jste včera tu Krainovou? Ta byla v tom topu absolutně nemožná,“ hlásila šéfová.

„Neměla to tentokrát sladěný, ten vršek chtěl ještě rozbít další barvičkou,“ znalecky podotkla Jindra a nevšimla si, že popel s cigaret neklepe do popelníku, ale na svojí luxusní Vuittonku z limitované edice. Ta byla navíc otevřená a tak popel špinil vnitřní stranu. Monogram LV měnil svojí barvu a na dvou místech se látka začala propalovat.

Během polední pauzy si toho všimla. Nastalo další slzavé údolí. To nejhorší však ještě mělo přijít. Po vyklizení kabelky a vytřepání popelu, se mírně odchlípla vnitřní strana látky. ŠOK!!!!

Na rubové straně látky bylo vyšito: WANG–CHI, VIETNAM. Před Jindrou bylo rázem temno. Mozek se začal vehementně dožadovat dalšího nikotinu. Fake kabelka, a ještě propálená. Co teď? Jestli se to dozví Mirka, vyloučí mě určitě z klubu. Fake v šatníku se prostě neodpouští. V balíčku poslední cigareta. Nápad. Fialové kouzlo v podobě hejska na motorce ukradlo kabelku, no ale co doklady? Nedá se svítit. Potáhnutí a uklidňující výfuk kouře. Mozek pracuje. Cajtům to hlásit nebudu, ať nemám ještě opletačky. Hodím jí někam do kontoše. Peněženka, která byla k tomu, bude také padělek. Peníze si ale nechám. To je den u Boženy. Fialové kouzlo fakt existuje.

Jediná, kdo byla toho rána nespokojená, byla Rychloručka. Od včerejšího večera, ano, snad od toho telefonátu mrtvé Jeremiášové, jí začal bolet trojhlavý sval. Cvičení šlo ztuha. Klientů naštěstí moc nebylo. Po obědě měla přijít jen bývalá hvězda TV Prima, Tina Pletánková. To se snad zvládne. Jenže na rozdíl od televizního vysílání v civilu paní moc příjemná nebyla. Romana se toho trochu bála a fialové kouzlo jako by jí provázelo každým krokem. Červenka ta to má jednoduché: Ta zůstala v bytě a kolem sebe křídou udělala kruh, tam prý nad ní temné síly nemají moc.

Televizní hvězda se přiřítila jako vlna tsunami. Už u vchodu do cvičebního prostoru si stěžovala, že nemá na pultíku připravený svůj iontový nápoj. Navíc se neustále dotazovala, kdo vpustil toho bulvárního novináře do dámské šatny. Nedala si vysvětlit, že ten pán tam opravuje topení, že ho ženy nezajímají a je už dva roky registrovaný s masérem Réné Hnědým. Nakonec se Romana neudržela a paní Tině naznačila, že v bulváru o ní už nejméně dva roky nic nečetla, což dámu naštvalo ještě víc.

Vrcholem pak bylo, když stár špatně zajistila závaží na cvičebním stroji a to se s rachotem vysypalo přímo na její nový mobilní telefon. Přestože závaží nebylo kdovíjak těžké, telefon se k životu neprobudil a dáma ječela, že čeká hovor se kšeftem, že to dá do novin a televize a definitivně ruší svoje členství v klubu a chce vrátit příspěvek. Romana vytáhla z kasy veškerou dnešní hotovost a vypoklonkovala dámu z prostoru. Po výstupu požádala všechny cvičence, aby pro dnešek skončili, že musí s provozních důvodů zavřít. A to si na odpoledne pro Šipky plánovala kondiční testy! Fialové kouzlo je snad horší než mistrovství světa ve fotbale.

V bytě Rychlých šipek byl klid. Červenka seděla uprostřed kruhu nakresleného křídou a byla spokojená. Poslední dobou se jí dařilo. Redukční dieta přinášela úspěchy a Mirka jí slíbila, že když její váha bude na konci měsíce měně než 86 kilogramů, napíše o ní článek a dá jí poukázku do Sephory. Už se viděla v galerii slavných žen romského původu a začala klimbat. Zdáli jako by se ozýval hlas starší dámy a volal na ni: „Maruško dej si mě, jsem Tvoje Vysočina. Staň se dneska ženou činu a zakroj si Vysočinu. Víš kde mě hledat. Nadpohlavní rozkoš produkovaná Kosteleckými uzeninami tě čekááá. Jsem schovaná pod cereáliemi, pohankou a tofu. Vem si mě celou, jen dnes budeme si náležet.“ Hlas sílil, psi pana Pavlova začali slintat. Červenka jako omámená vydala se z kruhu bezpečí, ke spíži.

A už ji držela. Starým nožíkem z dětství odkrajovala kolečko po kolečku. Pochutina mizela v útrobách nešťastnice. Na zem dopadla slupka z posledního kolečka. Hlas odplul někam do neznáma a Červenka otevřela oči a s hrůzou zpozorovala své jednání. Kolem ní bylo rozsypané müsli, pohanka a jáhly. Sephora pryč, článek pryč.

To přesně ve chvíli, kdy se ve dveřích srazila Mirka s Rychloručkou. Pohled do kuchyně hovořil za vše. FIALOVÉ KOUZLO!!!!

„Až přijdou ostatní, tak bude mimořádka,“ rozhodla Mirka. „Jdu si dát koupel, pomoz jí to tady uklidit!“ nařídila tónem, jakým mluvila s převychovanými. Ti dnes svoji porci emocí také dostali. Hanze psaní oné věty skutečně neminulo a pak musel jít pomoci Martymu s úklidem recepce a garáží, protože byla vyhlášena akce Bílá rukavička (Mirka si vzala bílou rukavičku a přejížděla místa, kde očekávala špatně vytřený prach).

„Power girls,“ zahájila schůzku Mirka vyjímečně bez pokřiku. „Na základě tajemných a zlých událostí, které nás kolektivně postihly, navrhuji ukončit působení v EZOVIZI. Snad nám bude nebe milostivo.“

„Já to říkala hned od začátku, že nám to přinese jen neštěstí,“ fňukala jindy sebevědomá Jarka. Premiantka ročníku se dnes musela snížit na úroveň běžných studentek, čímž ztratila alespoň pro toto zkouškové období svou těžce vybudovanou pozici nedostižitelné hvězdy.

„Nech si připomínky a di se radši učit, co v tý hlavě máš?“ vybuchla Mirka.

„Zítra zavolám Brigitě, že končíme. Na penále za smlouvu se nějak složíme. Prodáme něco ze šatníku, nedá se nic dělat,“ rozhodla.

Jindra se rozbrečela ještě víc. A to ještě netušila, že fialové kouzlo jí bude pronásledovat dál stejně jako závislost na nikotinu.

Působení v ezoterické televizi tedy pro Rychlé šipky skončilo. Od té doby dámy pokračovaly ve své klubovní činnosti. Nakonec přece jenom pomohli kluci z Hlídky Barbory Panklové a Jindře na novou Vuittonku pan Home Credit.

Klub šipek ale věřil ve Fialové kouzlo dál.

Dělo by se tak, i kdyby se dívkám dostala do rukou limitovaná edice plátku Sesterstva, kde byla v rubrice „Pro zasmání“ událost popsána? (byla pozměněna jména osob, míst a televizní stanice)

Je nová kabelka Jindřišky pravá?

Nenajde se její stará fejková s propálenými místy od cigaret?

Vyloučí Jindru z klubu?

To se dozvíte, nebo také nedozvíte, z příštího pokračování Rychlých šipek.